Klášter minoritů sv. Jakuba

Na pražském Starém Městě, na rohu ulic Štupartské a Jakubské, se nachází starodávný kostel svatého Jakuba, zmiňovaný již od 12.st. Chrám i klášter náleží mezi nejzajímavější pamětihodnosti Prahy, kde se snoubí architektonické styly od gotiky až po vrcholné baroko. Jedná se o historické prostory, které byly až do současné doby, vyjma edukativní a hudební činnosti uzavřeny pro veřejnost.

Pronájem prostor Kláštera minoritů sv. Jakuba

Hlavní místností je sál Jana Lucemburského, který nabízí možnost uspořádání různých akcí, jako jsou společenské setkání s klienty, galavečeře, rauty, tiskové konference, semináře, prezentace a koncerty. Vedle sálu Jana Lucemburského se nachází gotická chodba, kterou lze využít pro catering nebo další doplňkový program Vaší akce.

Prostory Kláštera minoritů sv. Jakuba také nabízí další prostory, které lze využít pro další typy akcí. Jedná se o gotická sklepení s degustační místností a krbem, zahradní romantické nádvoří, průchod rajskou zahradou a gotickým ambitem a baziliku sv. Jakuba, kde je po dohodě možnost varhanního koncertu.

Kapacity prostor Kláštera minoritů sv. Jakuba

Sál Jana Lucemburského

180–190 osob divadelní sezení, 80–120 osob banket, do 250 raut (i s gotickou arkádovou chodbou)

Gotická sklepení

50 osob divadelní sezení (2 místnosti + 1 degustační místnost s krbem), 30 osob banket, 80–100 osob raut. Celková kapacita vnitřních prostor 300 osob raut

Zahradní atrium

Maximální kapacita 50 osob

Máte zájem o více informací o pronájmu Kláštera minoritů sv. Jakuba a možnostech cateringové akce? Prague catering – Váš spolehlivý a kreativní cateringový partner – kontakt.

Fotogalerie z akcí v Klášteru minoritů sv. Jakuba

Historie Kláštera minoritů sv. Jakuba

V tomto klášteře se konala v roce 1311 (nebo 1309) svatebníhostina Jana Lucemburského a Elišky Přemyslovny. Pražský hrad byl tehdy v sutinách a nezbývalo nic jiného, než pro tuto slavnost zvolit jinou pražskou stavbu. Kolem r. 1337 se v klášteře uskutečnila druhá svatební hostina Jana Lucemburského s královnou Beatricií. Později zde působil i Karel IV., který odtud, jako markrabě moravský, vydal svá privilegia Pražanům. Zároveň byl chrám sv. Jakuba r. 1374 za jeho přítomnosti slavnostně posvěcen arcibiskupem Janem Očkem z Vlašimi. Ve své konečné podobě náležel chrám sv. Jakuba k největším pražským svatyním a byl místem mnoha slavnostních obřadů, nejenom sakrálních a funerálních (v roce 1378 zde bylo na skvostném katafalku vystaveno tělo Karla IV.), ale i jevištěm velmi významných událostí politického i náboženského rázu (např. r. 1392 se zde konalo zasedání zemského soudu, v letech 1411 a 1414 se tu odbývalo jednání církevních úřadů se straníky Husovými). Další zajímavostí jsou gotická sklepení, která se jako jediná zachovala při velkém požáru v 17.st. Zde byla v té době uschována také soška Panny Marie, která je jinak uložena v zasklené skříni v kostele na hlavním oltáři již od 15.st. O této sošce se tradovalo, že má zázračnou moc, a proto jí lidé z celého království přinášeli velmi cenné dary a častokrát se tak stávalo, že byla socha šperky a perlami celá ověšena. Jedna z pověstí vztahujících se ke zdejšímu kostelu praví, že jednou v době nepokojné zlákala zloděje vidina snadného zisku i počkal si v kostele do nešpor a pak se v něm nechal zamknout. Vydal se k soše a natáhl ruce ke kořisti, když tu ho někdo za ty ruce chytil a on ke své hrůze zjistil, že je to sama socha Panny Marie. Ať se snažil sebevíc, nemohl se z železného sevření dostat a tak byl nucen vyčkat na příchod kostelníka, který ihned zburcoval klášter i ulici a přivedl opata. Ten, když poznal, že není v lidských silách zločincovu ruku vyprostit, dotázal se sochy zda má být zloději ruka useknuta. Sotva tato slova dořekl, socha uvolnila své sevření a zločinec mohl odejít k soudu, kde se soudce přiklonil k názoru, že je nutno respektovat vyšší vůli a kat na prostranství před kostelem svatojakubským zločinci ruku odťal. Ruka tato je dodnes v kostele k vidění, visí na zdi napravo od vchodu, zčernalý to dnes pahýl.